Řežabinec

Národní přírodní rezervace Řežabinec, Řežabinecké tůně

 

Rybník Řežabinec nechal vybudovat v roce 1530 Kryštof ze Švamberka, pán na hradě Zvíkově. K jeho založení bylo využito mělké údolí v blízkosti řeky Otavy. Zbytky zákrutů Otavy se pod hrází rybníka jako tůně a mokřiny zachovaly dodnes. Řežabinec leží 10 km jihozápadně od Písku u železniční tratě Plzeň - České Budějovice, poblíž obce Ražice. Jedná se o mělký rybník, který má uprostřed hloubku 80 - 100 cm, u hráze 120 cm. Hladina rybníka leží v nadmořské výšce 37,28 m. S katastrální výměrou 104,5 ha je Řežabinec největším rybníkem v okrese Písek.
Díky citlivému obhospodařování se na počátku 20. století vytvořily v rybníce vhodné podmínky pro rozvoj mokřadních rostlinných společenstev a také pro hnízdění racka chechtavého. Výskyt vzácných rostlinných druhů přilákal botaniky Ambrože, Hejného a Růžičku, kteří na podkladě svých výzkumů navrhli územní ochranu Řežabince. Ta byla uskutečněna v listopadu 1949 vyhlášením „státní přírodní rezervace Řežabinec" . Východně od rybníka se za hrází nachází území tůní. Ty vznikly na přelomu století těžbou přírodních štukových písků. Prosakem do nich pronikla voda z rybníka a časem zarostly náletem křovin a stromů. Tak se v nich vyvinula pestrá mozaika různých typů prostředí, která poskytla vhodné životní podmínky četným druhům obojživelníků a také ptákům. Bohatá zjištění zoologických výzkumů logicky vyústila v roce 1985 v územní ochranu tůní formou „chráněného přírodního výtvoru" ( 6,2 ha). V roce 1992 byla obě chráněná území složena v jedno a přeřazena do kategorie "národní přírodní rezervace". Sloučené území má tedy rozlohu 110,7 ha a obklopuje ho ochranné pásmo široké 50 - 120 m. Národní přírodní rezervaci "Řežabinec, Řežabinecké tůně" spravuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím střediska agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Českých Budějovicích.

Rostlinstvo
Plocha rybníka byla původně asi ze 40% zarostlá litorálními porosty rákosu, vysokých ostřic a přesličky říční. Plocha litorálních porostů se v důsledku postupného zvýšení vodní hladiny a intenzifikace rybářského využívání v 70. a 80. letech 20. století výrazně snížila a zaujímá dnes zhruba 15%. Od roku 1992, kdy byla snížena úroveň vodní hladiny zhruba o 30 cm na pevně stanovený normál a kdy bylo zahájeno postupné zmenšování intenzity rybářského využití rybníka, se litorální porosty plošně stabilizovaly a v některých místech, hlavně u rákosu, dochází k jejich pomalému opětovnému rozšiřování. V jihozápadní části rybníka leží cenné minerotrofní rašeliniště, do této části výtopy rybníka náleží i menší plochy tzv. bezkolencových luk. V rybníku a v rašelinných tůňkách byl v 50. letech zjištěn unikátní soubor řasové flóry, některé z nich byly zde tehdy objeveny jako druhy zcela nové pro Jižní Čechy, významné bylo rovněž zjištění některých druhů s arko-alpinským rozšířením.

Bezobratlí
Díky kyselé reakci půdy se na území Řežabineckých tůní, ale i v dalších typech prostředí ochranného pásma, zachovaly druhy charakteristické pro mokřadní porosty chudé na živiny. Jedná se např. o saranči, střevlíka, drabčíka, bahnomilku a rašelištního komára. Ten se kromě Řežabince vyskytuje v Čechách již jen na rašeliništi Sós u Františkových lázní. Rozsáhlé porosty příbřežních rákosin hostí četné druhy brouků a také zástupců dvoukřídlého hmyzu.

Obojživelníci a plazi
Na území České republiky se vyskytuje 20 druhů obojživelníků, z toho 11 druhů se vyskytuje na území Řežabineckých tůní. Z ocasatých obojživelníků žijí v tůních dva druhy čolků, zbývajících 9 druhů tvoří žáby - skokan zelený a hnědý atd.Zatím co obojživelníci se vyskytují převážně na území tůní, plazi žijí na celém území rezervace. ( ještěrky, užovka obojková )

Ptáci
V letech 1990 až 1999 bylo na území rezervace a jejího ochranného pásma zjištěno celkem 166 druhů ptáků. Nejpočetnějším hnízdícím druhem rezervace je nesporně racek chechtavý. S 5000 páry se jedná o největší racčí kolonii v jižních Čechách. Rybník je významnou tahovou zastávkou mnoha druhů bahňáků, zvláště vouchů a jespáků. Od konce léta hostí Řežabinec velká hejna kachen a hus, jednotlivě sem zaletují kormorán velký, volavka bílá, kolpík bílý a další. V zimě bývá pravidelným návštěvníkem orel mořský.

Akce "ACROCEPHALUS"
Protože byla rezervace Řežabinec jedinou ornitologickou rezervací okresu Písek, soustřeďoval se na ni přirozeně zájem ornitologů z Písecka. Původně nepravidelná pozorování byla v roce 1977 doplněna pravidelnými odchytovými a kroužkovacími akcemi, které jsou pořádány Prácheňským muzeem v Písku dodnes. V roce 1982 na odchyty navázala ještě pravidelná měsíční sčítání ptáků území rezervace o ochranného pásma. Díky cenným zjištěním se podařilo prosadit v roce 1985 územní ochranu.

Od 31. března do 17. května roku 1954 za vedení filmového štábu režiséra Otakara Vávry se zde natáčela část filmu Jan Žižka.